Samým

vzrušením nemůžu usnout. Od úterý ležím v posteli s teplotou, odsouvám maily i telefonáty. Nic moc se mi nechce. Zázvor, med, paralen. Odpoledne procházky s herminou, ta musí ven, i když je člověk nemocný. Ráno se, ale nevyhrabu, to chodí Karolína sama.

Nakonec jsem se přemohl a pár věcí vyřídil. Napsal jsem email panu masožravkovi a taky jeden dotaz do Kanady. Mám rád, kde jsem, jsem rád, s kým jsem a jsem rád za to, co můžu dělat. Stejně mi to nedá a trochu drze, snad troufale, si říkám o víc. Svrbí mě moje batličkovská duše, chci vidět a vědět víc, než jsem viděl včera. Ležím v posteli vedle Karolíny, nohy mám pokrčené, protože mi u nich leží pes, v hlavě si přestavuju jak v parku naháním kapsáře s mým batohem. Erik dnes přinesl tři nebo čtyři krabice obrovských diapozitivů 8x10 palců. Jedna nová krabice stojí i jedenáct tisíc. Teď jsou u nás v mrazáku pod miskami s psím vývarem a rozkutáleným hráškem. Vím, že, pokud to klapne, beru je s sebou. Měli jsme kávu a laskonky. Z ničeho nic přišel email z Kanady. Galerista z Paříže je ochoten mě na tři měsíce vzít jako stážistu. Jak se řekne: prosím, filmy jen vyvolat, nestříhat? 

upload.jpg